Malý byt a návštěva, která se nechce vracet domů přes půl republiky. Každý, kdo bydlí v garsonce nebo v jednopokojovém bytě, to zná. Rozkládací gauč je často jediná varianta, ale po pár nocích už hosté i vy víte, že to není ideální řešení. Molitanová sedačka s tenkým jádrem neposkytne oporu pro záda a ráno se člověk budí zkroucený. Otázka tedy nestojí tak, jestli další lůžko potřebujete, ale kam ho v omezeném prostoru umístit, aby nepřekáželo přes den.

Řešení, které se v posledních letech osvědčilo v mnoha českých domácnostech, spočívá v úpravě stávajícího nábytku. Pokud máte pevnou válendu nebo postel s úložným prostorem, můžete ji nechat upravit tak, aby se z ní dala vytáhnout druhá lehací plocha. Praktické zkušenosti s výsuvnou spodní částí válendy ukazují, že tím získáte plnohodnotné místo na spaní, které přes den zmizí pod hlavní konstrukcí. Nejde přitom o žádnou masivní přestavbu – stačí kvalitní výsuvný rám s roštem a matrací, který se vysune pouze tehdy, když je potřeba.

Výhoda je zřejmá. Nepřidáváte do místnosti další kus nábytku, který by zabíral podlahovou plochu. Hosté mají vlastní matraci, ne provizorní nafukovačku, která se po dvou nocích vyfoukne. A co je důležité, spodní část lze osadit i úložným prostorem na lůžkoviny, takže zmizí i věčný problém s tím, kam dát peřiny a polštáře. Pokud byt disponuje alespoň dvěma metry volné délky podél stěny, je to varianta, která se vyplatí víc než kupovat novou rozkládací pohovku.

Před rozhodnutím si změřte, kolik místa zbývá po vysunutí. Některé konstrukce potřebují až dva metry, jiné se vejdou do metru a půl. Zkontrolujte také výšku hlavní postele – výsuvný díl musí mít dost prostoru, aby se pod ni vešel i s matrací. A myslete na to, že hosté ocení spíš pevnou matraci než měkký gauč. Malý byt nemusí znamenat, že se u vás nedá přespat slušně.