Čtení má být radost, ne zdroj bolesti. Přesto se řada lidí po hodině s knihou v ruce přistihne, že si mnul ztuhlou šíji nebo cítí vystřelující bolest do ramene. Příčina nebývá v očích, ale v poloze těla. Když hlava visí dopředu nebo se opírá o příliš měkký polštář, krční páteř ztrácí přirozené zakřivení a svaly na zadní straně krku musí neustále pracovat, aby hlavu udržely. Dlouhodobě to vede k přetížení, které se hlásí právě při čtení – tedy v momentě, kdy bychom měli relaxovat.

Základem je podepřít krk tak, aby hlava zůstala v ose s páteří. V křesle to znamená zvolit opěradlo, které sahá alespoň k lopatkám, a případně použít malý polštářek do prohlubně za krkem. V posteli je situace složitější, protože měkká matrace a vysoký polštář svádějí k předklonu. Řešením je podložit si záda i hlavu tak, aby ramena byla níž než hlava, a knihu držet výš, ideálně v úrovni očí. Pokud vás zajímá, kdy je opěrka hlavy užitečná a kdy naopak škodí, přečtěte si podrobné vysvětlení na pozoruhodneknihy.cz, kde najdete i nákresy správného posedu.

Dalším faktorem je doba. I sebelepší poloha zatíží krk, pokud v ní vydržíte dvě hodiny bez přestávky. Doporučuji číst po blocích a mezi nimi udělat krátkou pauzu – stačí pár kroužků rameny, předklon a záklon hlavy nebo jemné protažení šíje. Pomůže také střídat polohy: chvíli v křesle, chvíli vsedě u stolu s knihou na stojanu. Tím se tlak na meziobratlové ploténky rovnoměrně rozloží a svaly dostanou šanci se uvolnit.

Nakonec je dobré myslet na osvětlení a vzdálenost. Příliš slabé světlo nutí krk naklánět se blíž k textu, což je přesně ten pohyb, který páteři škodí. Kniha by měla být zhruba 30–40 cm od očí a zdroj světla by měl přicházet zezadu nebo z boku, ne proti očím. Pokud vás i po úpravě polohy bolesti budí nebo vystřelují do paže, neodkládejte návštěvu lékaře. Čtení má být potěšením, a to i pro vaši krční páteř.