Každodenní ustlání postele vypadá jako rutina, která zabere pár sekund. Jenže pokud spíte v malém bytě, kde je každý centimetr důležitý, přímo ovlivňuje, kolik podlahové plochy vám během dne skutečně zbyde. Rozdíl mezi rozloženou a ustlanou postelí není jen estetický, ale dá se přesně změřit a promítnout do plánování nábytku i pohybu v místnosti. Většina lidí odhaduje úbytek od oka, což vede k chybným rozhodnutím při nákupu koberců, úložných boxů nebo při rozmístění nábytku.

Základem je měřit ve dvou stavech: rozložená postel a ustlaná postel. Potřebujete pásmo nebo laserový měřič a dostatek světla. Nejprve změřte půdorys rozložené postele včetně přesahu lůžkovin, protože peřina a polštáře často zabírají víc místa, než samotná matrace. Potom postel ustelte tak, jak ji běžně používáte, a změřte stejné rozměry znovu. Rozdíl v metrech čtverečních je váš skutečný denní úbytek. Pokud chcete vědět, kolik prostoru zbude po sklopení lůžka, vyplatí se porovnat i výšku a hloubku úložného prostoru, který se uvolní pod lůžkem.

Do měření je nutné zahrnout i manipulační prostor. Ustlaná postel sice zabírá menší půdorys, ale abyste ji mohli ráno ustlat, potřebujete kolem sebe místo na pohyb. Změřte proto i vzdálenost mezi postelí a nejbližší stěnou nebo skříní. Často se ukáže, že reálný úbytek je větší než samotná plocha lůžka, protože bez volného prostoru se ustlat nedá. Stejný princip platí u rozkládacích a sklopných lůžek, kde se během dne mění nejen plocha, ale i výška a přístupnost okolních zón.

Výsledky si zapisujte do tabulky nebo jednoduchého nákresu půdorysu. Pomůže vám to odhalit, která část místnosti je trvale blokovaná a která se dá využít jen v určitých hodinách. U malých bytů se vyplatí měřit opakovaně v různých ročních obdobích, protože tlustší zimní peřina zabere jiný objem než letní. Přesné hodnoty pak využijete při plánování úložných řešení, při výběru nábytku na míru i při rozhodování, zda se vyplatí investovat do sklopného lůžka.