První měsíce života štěněte rozhodují o tom, jak bude zvládat svět kolem sebe. V českém prostředí se socializace neodehrává jen doma, ale i na sídlištích, v parcích, na nádražích nebo v rušných ulicích. Čím dříve a čím pestřejší podněty štěně zažije, tím menší je riziko, že se v dospělosti bude bát lidí, jiných psů nebo neobvyklých situací. Zásadní je ale bezpečnost: do dokončení očkování by se štěně nemělo dostat do kontaktu s neznámými psy na veřejných místech, kde hrozí přenos nemocí. Odborníci proto doporučují nosit štěně v náručí nebo v tašce a seznamovat ho s prostředím pasivně.

Harmonogram se odvíjí od věku a zdravotního stavu. Mezi 8. a 12. týdnem je ideální začít s krátkými návštěvami klidných míst – dvůr, zahrada, málo frekventovaná ulice. Ve 12. až 16. týdnu, po druhé dávce očkování, lze přidat kontakt s vybranými, zdravými a očkovanými psy. V tomto období se také vyplatí začít s výcvikem psa formou hry, protože štěně se učí rychleji než kdykoli později. Mezi 16. a 20. týdnem přichází na řadu městská doprava, zastávky, rušnější parky a setkání s cizími lidmi – samozřejmě postupně a s ohledem na stres. Do půl roku by mělo štěně znát alespoň deset různých prostředí a deset různých typů lidí.

V Česku se vyplatí chodit na místa, která kombinují bezpečí a rozmanitost. Dobrou volbou jsou uzavřené psí parky, kde se majitelé znají a psi jsou zdraví. Dále klidné části parků, například Stromovka v Praze nebo Lužánky v Brně, ale mimo hlavní cesty. Projížďka tramvají nebo autobusem v sedačce pro psa pomůže zvyknout štěně na hluk a pohyb. Užitečné jsou také návštěvy předzahrádek kaváren, kde štěně leží pod stolem a učí se ignorovat okolí. Naopak se vyhněte přeplněným akcím pro psy, dokud štěně nemá dokončené očkování.

Socializace není jednorázová záležitost. Pokračuje i po prvním roce života, kdy se pes učí zvládat složitější situace – návštěvy u veterináře, cestování autem, setkání s dětmi nebo kočkami. V českých podmínkách se osvědčilo zapojit se do cvičáků a klubů, kde pes získává nové zkušenosti pod dohledem. Důležité je nepřetěžovat a vždy respektovat individuální tempo štěněte. Když se první měsíce podcení, později se to řeší mnohem obtížněji.